Mě by takovýhle článek určitě zajímal, když jsem
byl doma, a tak o svém běžném dni také napíšu. Tady to je :-).
Ráno mi zazvonil
budík, 5 ráno. Rozsvítil jsem světlo, vzal mobil a zkontroloval email. Přečetl
jsem si povzbuzující citát a pak jsem došel do koupelny. Studená sprcha mě sice
probrala, ale taky rozklepala, protože klimatizace byla puštěná celou noc a v
baráku bylo tak sedmnáct stupňů. Zabalil jsem se do deky a zapnul klidnou
hudbu. Posadil jsem se do židle a začal meditovat.
To mi zabralo
zhruba 30 minut a snažím se to dělat každé ráno. Občas holt zaspím, ale s tím
se nedá nic dělat. Jsem jenom člověk. Po meditaci jsem si připravil svačinu do
školy. Jako každý den jsem si udělal sandwich s burákový máslem a medem. K tomu
jsem do batohu přihodil jablko a pytlík s rozjedenými brambůrkami... A to se
snažím žít zdravě.
Zapnul jsem si
počítač a nějak ten čas začal utíkat hrozně rychle. Ani jsem si toho nevšiml a
už bylo 6:13. Musel jsem rychle popadnout klíče a sluchátka, zapnout si iPod na
iPhonu a téměř vyběhnout ze dveří. Autobus jsem fakt zmeškat nechtěl. Venku
bylo tepleji, než v baráku :-D.
V autobuse jsem
si sednul na své oblíbené místo (moje zastávka je první, tak si mohu vybírat) a
pak už jsem si jenom hrál s mobilem a přemýšlel o blbostech.
Do školy jsme
dojeli krátce před sedmou a měli jsme zhruba třicet minut času na to si povídat
s kamarády, nebo si dopřát snídani zadarmo. Jídlo to není nejzdravější, ale tak
nemusím za to platit, nestěžuji si.
U stolu jsem se
potkal se svými dvěma kamarády a asi tady začala ta nejnudnější část dne.
Škola... Koho by to zajímalo? Je všude stejné, i když se to tak nemusí zdát.
Vezmu to jenom tak rychle a velmi stručně.
V angličtině jsme
začali číst novou knížku, o černé feministce z minulého století. Moc se mi to
zatím nelíbí, tolik nenávisti vůči mužům jsem ještě neviděl. Kniha se jmenuje Their Eyes Were Watching God a pokud
neumíte dobře anglicky, tak bych jí nedoporučoval. Je tam hodně slangu a
černého dialektu. Pomoc!
Historie USA
proběhla docela normálně, ale zato v posilování se něco dělo. Dneska jsem se z
jednoho prostého důvodu, který nebudu zmiňovat, nepřevlékl do uniformy. No a za
trest jsem musel uklízet fotbalové hřiště a přemístit obří branky, protože
sezóna "kopané" je u konce. Byla to docela otrava a pro mě to nebylo
ani trošku příjemné.
Zbytek školního
dne se opravdu nic nedělo, jen jsem nic nedělal. Nemusím se o známky starat (i
když v hodinách, kde nemáme úkoly, mám pořád Áčka ;-)). Konečně zazvonil zvonek
a já mohl jít domů.
Venku bylo vedro,
ale naštěstí jsem měl kraťasy a tričko. Jakmile jsem se dostal domů, dal jsem
si druhý oběd (poslední dobou mám pořád hlad) a pak jsem počkal, než přijde můj
host father. Pak jsem se s ním vydal
do posilovny.
Zaposilovali jsme
si, já prohodil pár slov s lidmi, co je znám a pak jsme se vydali do bazénu.
Krátce jsem si zaplaval a pak rovnou do vířivky. Tam jsme byli tak deset minut
a pak jsem musel do Water Aerobics Class,
což je takové cvičení pro důchodce v bazénu. Občas je tam také nějaká ta otylá
dáma doufající ve
změnu své postavy a pak já. Úplně moc mě to nebaví, ale host dad ty hodiny má rád, tak se vždy
přidám.
Hodina v bazénu
se mi zdála fakt dlouhá, ale nakonec to skončilo. Zaběhl jsem si do sauny a pak
sprcha. Dojeli jsme domů a můj host dad
vyjímečně upekl lososa a zelené fazolky. Bylo to fakt dobrý, ale normálně si
dáváme něco ve fastfoodovém řetězci, jako je Zaxbys (kuře) anebo Taco Bell (tacos).
Úkoly jsem
odložil a teď píšu tenhle článek :-).